Hrusice – Stříbrná Skalice 4:0 (2:0)          branky: Zoubek, Mlčák, Novák, Procházka J.

Poslední zápas sezóny probíhal tak, jak jsme doufali. Sestava se po utkání v Radonicích vrátila až na Píšu, který byl mimo republiku, to běžné podoby a na střídání jsme měli 5 hráčů. Sestava: Novák – Šmíd, Zahrádka (66´ Procházka J.), Vlk, Procházka A. (72´ Čoudek) – Staněk, Čihák, Janovský, Zoubek (78´ Kodad), Mlčák (87´ Hofta) – Blecha (78´ Strnad). Zápas nemá smysl nijak zvlášť hodnotit. Byli jsme po celou dobu lepší. Skalice v podstatě až na závěrečnou fázi neohrozila naší branku. My jsme naopak měli šancí dost, jen nám trvalo déle, než se ta první ujala. Soupeř nestíhal, což potvrzují i dvě jasné penalty. Vypíchnul bych možná chytrou ránu Zuba z půlky, která orazítkovala břevno a výstavní gól Jirky Procházky, který stanovil konečné skóre zápasu a také uzavřel za Hrusice účet letošního okresního přeboru.

V letošním ročníku se v některých zápasech projevila i nezkušenost, ale to je daň za budování mladého týmu. Trápilo nás více zranění než obvykle, což odnesla zejména obrana. Tuto činnost je třeba do příštího ročníku zlepšit a pokud se nám podaří udržet kádr, pak věřím, že bychom nemuseli mít se záchranou tolik potíží jako letos. To ovšem neznamená, že by si všichni, kdo se kolem hrusického fotbalu pohybují, nezasloužili ocenění. Vždyť už jen hřiště a okolí je zase o mnoho lepší (hřiště možná nejlepší) a fakt, že sestupují čtyři týmy a Hrusice se udrželi, je malé vítězství. Tak tedy: letos je dobojováno, příští sezóna za dveřmi. Mnoho úspěchů všem a pěkné léto J.

Radonice – Hrusice 5:1 (1:1) branka: Janovský

K předposlednímu zápasu letošního okresu jsme jeli do Radonic. V sestavě zalátané jako staré fusekle jsme chtěli důstojně vzdorovat soupeři z čela tabulky. To se nám dařilo v podstatě jen do poločasu. Sestava: Novák – Čihák, Zoubek, Vlk, Šmíd – Staněk, Procházka J., Janovský, Hofta, Pűschner – Čoudek. Od začátku jsme se snažili vycházet ze zajištěné obrany s výpady v podobě rychlých protiútoků. Domácí se zastřelovali díky šancím z průnikových přihrávek mezi naší obranu a dlužno podotknout, že se k zakončení propracovali mnohdy pohlednou kombinací. Nicméně až do 20´ vše skončilo na nepřesnosti v zakončení nebo na pozornosti obrany a brankáře. V útoku jsme se dostali k zakončení po narážečkách před pokutovým územím. Zakončení ovšem zlikvidoval domácí gólman. V inkriminované 20. minutě se nám ovšem zadrhla kombinace před pokutovým územím, míče se zmocnil domácí hráč a s přehledem skóroval. My jsme ovšem nesložili zbraně a díky valčíku Matyho mezi třemi protihráči a jeho přihrávce na volného Ujku, se nám podařilo vyrovnat. Domácí měli ještě do poločasu jednu tutovku. Ovšem z malého vápna netrefili zařízení. Po obrátce nás už ale Radonice na nějaký čas přitlačili k našemu pokutovému území. Tlačili se k zakončení a díky střele z hranice šestnáctky v 50´ strhli vedení na svou stranu. Nám se v této fázi zápasu nedařilo zachytávat rychlé akce domácích, kteří postupně přidali další tři branky. Směrem dopředu to ale ani od nás nevypadalo tak strašně, jak výsledek vypovídá. Za zmínku stojí povedené sólo Píši, kterému chybělo jen přesnější zakončení, tutovka Kuldy po sklepnutí míče Ujkou na malé vápno a jeho střela do brankáře a pak opět zakončující Píša, leč díky brankáři opět bez úspěchu.

V Radonicích jsme sice prohráli, ale kluci, kteří šli pomoct áčku, rozhodně nezklamali a nemají se za co stydět. Díky příznivým výsledkům z ostatních stadionů máme již před posledním kolem jistotu okresního přeboru i pro další sezónu a zápas proti Skalici si můžeme před závěrečnou rozlučkou v klidu užít. Kdo by to byl řekl před začátkem jara? J

Dobřejovice – Hrusice 3:1(2:1)  branka: Pűschner

O uplynulém víkendu jsme mohli udělat poslední krok k jisté záchraně, leč po asi nejhorším výkonu v sezóně se tak nestalo. Sestava: Novák – Blecha, Zahrádka (80´ Procházka J.), Čihák, Procházka A. – Zoubek – Staněk, Janovský, Mlčák, Pűschner – Strnad (65´ Šmíd). Přitom začátek nebyl špatný a po nákopu na soupeřovu bránu a dobrém čtení hry jsme šli díky Píšovi, který si obhodil brankáře, do vedení. Další průběh zápasu byl ovšem tragický. Domácí převzali nadvládu nad středem hřiště, my jsme ztráceli snad i ty nejjednodušší míče a posílali Dobřejovické do příležitostí, které ani sami nechápali. Celý zbytek první půle se schylovalo k pohromě. Ta přišla po několika nepřesných nebo chycených pokusech před koncem poločasu. Dvě střely po sobě z hranice velkého vápna od nikým nehlídaných ani nedostoupených hráčů si našly cestu do brány a to vždy podél tyčí. Jednoduchost, jakou domácí otočili skóre, byla až zarážející. Do druhé půle jsme vstoupili sice trochu aktivněji, ale nebyla to žádná hitparáda. Díky neschopnosti přihrát si míč na dva metry a podržet balón vepředu byla rozhodně zaměstnanější naše obrana. Z toho plynula zároveň i nervozita a také standardky okolo vápna. Obě největší příležitosti v podobě přímých kopů z hranice trestňáku zblokovala zeď. Když už jsme si nějakou tu šanci vytvořili, zastavil nás praporek asistenta z důvodu offsidu nebo útočného faulu. Impotence našich útoků tvořila čím dál větší tlak na naši obranu. Z jedné z hromady šancí přišel zákonitě trest, přičemž jsme branku domácím opět darovali. Útočník se dostal za obranu a i přes první chycenou střelu se díky volnosti v zakončení dokázal prosadit napodruhé. Zápas budiž mementem pro další naše představení.

Hrusice – Vyšehořovice 2:6 (1:2)      branky: Staněk, Strnad

Netradičně ve středu na náš skvostný plac přijel lídr soutěže a již před zápasem téměř jistý postupující celek Vyšehořovic. My jsme zápas brali spíše jako test možností do dalších utkání, ale určitě jsme nešli na hřiště prohrát. Sestava byla následující: Novák – Šmíd, Zahrádka, Čihák, Procházka A. – Staněk, Mlčák (85´ Procházka J.), Janovský, Zoubek, Blecha – Strnad. Od začátku se hrál fotbal ve velmi slušném tempu a oproti předpokladům jsme hostující obraně svými rychlými přechody do útoku notně zatápěli spíše my. Zejména aktivita a rychlost Matyho dělala zadákům problém. Bohužel se ale nejen v tomto utkání projevila značná sterilita při zakončení. Za první poločas jsme mohli po tutovkách Matyho, Ujky a Prochyho klidně vést a nikdo by se nedivil. Hosté ovšem všechny šance přečkali a sami si svou zkušeností vytvářeli příležitosti. První ještě Zahrada z branky vykopl. Pak ale Vyšehořovickým pomohla do sedla odpískaná penalta ve 26. minutě, jejíž proměnění trochu otupilo a psychicky srazilo naše snahy. O tři minuty později totiž po špatném zajištění v obraně hostující hráč vstřelil druhý gól. Nicméně jsme neustávali v aktivitě a odměnou byl kontaktní gól Matyho do šatny. Po přestávce se ukázala síla hostů, kdy v rozpětí 10 minut od 60´ do 70´ nasypali do naší sítě čtyři branky a bylo po zápase. My jsme sice stále byli zdatným soupeřem a povedlo se nám do konce zápasu ještě korigovat z penalty Mirečkem na 2:6, ale nic zásadního to neznamenalo. Výsledek průběhu zápasu neodpovídá, ale svědčí o zkušenosti a produktivitě budoucího účastníka krajské soutěže. My se musíme z utkání poučit a sledovat zejména nedělní duel v Dobřejovicích.

Hrusice – Velké Popovice 3:1 (1:1)          branky: Pűschner, Staněk 2x

Veledůležité utkání nás čekalo o uplynulém víkendu s horkým adeptem sestupu, mužstvem Popovic. Soupeř rozhodně nepřijel jako odevzdaný tým. Byl naopak velmi houževnatý soupeř. Naše sestava: Novák – Šmíd, Zoubek, Čihák, Procházka A. – Staněk, Janovský, Mlčák, Pűschner – Strnad (55´ Zahrádka), Blecha (86´ Procházka J.). A byli to právě popovičtí, kteří mohli udeřit jako první, ale svou první loženku ještě neproměnili. My jsme prozatím tápali a s výjimkou zahozené Ferdovi tutovky jsme se utápěli se v kličkách. Výsledkem byl první gól a to do naší sítě poté, co jsme nedokázali pohlídat propíchnutí za obranu. Hostující hráč si se situací poradil bez potíží. Nicméně ale bylo zřejmé, že hostům dochází síly a my jsme začali přebírat otěže zápasu do vlastních rukou. Měli jsme rázem více ze hry, ale branka nepřicházela. Až přišla chvíle Píši, který po krásném uvolnění po lajně prošel až před gólmana a poslal přihrávku před branku, kde si ji dezorientovaní obránci srazili do vlastní sítě. O přestávce jsme byli nabádáni ke klidu a trpělivosti. Zároveň jsme začali více kombinovat a to byl rázem se soupeřem konec. Hosté nevěděli kam dřív skočit a my si vytvářeli jednu šanci za druhou, nicméně ten kýžený druhý gól vstřelil Maty až v 66. minutě. O deset minut později přidal stejný hráč pojistku a i přes spoustu dalších šancí jsme se nakonec radovali „jenom“ třikrát. Doufejme, že tento plný bodový zisk nás nejen nakopne k dalším povedeným zápasům, ale také notně přiblíží k jistotě okresního přeboru v Hrusicích i pro další sezónu.

Kunice B – Hrusice 7:3 (3:1)  branky: Staněk, Mlčák, Janovský

Za teplého a slunečného počasí jsme jeli v neděli k dalšímu mistrovskému utkání, tentokrát do Kunic. Úzký kádr nám příliš neumožňuje hýbat se sestavou a vzhledem k předchozím výsledkům to ani nebylo třeba. Sestava: Novák – Zahrádka (28´Procházka J.), Zoubek, Čihák, Procházka A. – Staněk, Mlčák, Janovský, Pűschner – Strnad, Blecha. Od začátku jsme tahali za kratší konec. Domácí byli pohyblivější, hýřili kreativitou a nápady, jak přelstít naší obranu. My naopak lacině přicházeli o míče a nedali si balón na dva metry. Z toho pramenily i šance Kunic, kdy první využili ve 26´ tečovanou střelou. Do poločasu jsme nechali soupeře vstřelit ještě další dvě branky, přičemž my jsme se zmohli pouze na korekci ve 45´. Karikatura na fotbal z naší strany pokračovala i ve druhé půli a nemá smysl se vracet jak ke gólům soupeře, ale ani k těm našim. Nezodpovědný výkon totálně degradoval heroické vystoupení z Úval a ze zápasu s Vyžlovou. Je třeba si opět ustlat na tvrdé zemi a poučit se z výprasku do dalších kol. V nich musíme získat potřebné body a pitvání v minulosti asi nepomůže.

Hrusice – Vyžlovka 2:1 (0:1)  branky: 2x Zoubek

Po venkovním dvojzápase, který přinesl nečekaný plný bodový zisk, jsme na našem hřišti přivítali soupeře z Vyžlovky. Ke stálým marodům se přidal ještě Mára Šmíd, který byl ale pro nouzi nejvyšší připraven i přes nemoc na lavičce, stejně jako Tomáš Zahrádka a navrátilec Petr Novotný. Sestava byla následující: Novák – Procházka J., Zoubek, Čihák, Procházka A. – Staněk, Janovský, Mlčák, Pűschner – Strnad (55´ Novotný), Blecha. Utkání od počátku značně ovlivňoval silný vítr, který výrazně napomáhal týmu hrajícímu po větru. Díky tomu jsme se nemohli téměř celou první půli prosadit přes obranu soupeře. Ač hostům vítr v první půli foukal do zad, nevytvářeli si díky pozorné obraně příležitosti s výjimkou několika rohových kopů. Fotbal se hrál sice pohledný, rychlý, ale v podstatě jen od vápna k vápnu. Ve 35´ jsme soupeři nabídli zahrání přímého kopu. Ten Vyžlovka dokázala zužitkovat centrem a tečí hlavou za tyč. My jsme ale nepropadali panice. O půli se změnily strany a nyní foukalo směrem, který se nám líbil více. Téměř ihned po rozehrání jsme dostali šanci k přímému kopu my. Zub se nemýlil a vyrovnal. Soupeři viditelně docházely síly, z čehož pramenil i další faul a další trestňák, který opět Zub trefil dobře, nicméně zde zaslouží pochvalu za svůj zákrok hostující brankář. Ne už tak za své další účinkování. Ve snaze získat alespoň bod natahoval rozehrávání akcí až neúměrně. Hosté již nemohli, což potvrzuje i fakt, že za celou druhou půli vystřelili hráči Vyžlovky jen jednou. My jsme naopak získávali čím dál větší tlak. Když už se zdálo, že další branka nepadne, přišlo v 94´ rozuzlení v podobě rozehrání rohového kopu na velké vápno, kde se Zub prezentoval výstavní střelou a nedal brankáři sebemenší šanci. Strhl tak vítězství na naši stranu, což dost nelibě nesli hosté jak na hřišti, tak na lavičce. To je ale asi tak všechno, co zejména ve druhé půli předvedli. Kdo na zápase byl a je alespoň trochu soudný, udělá si obrázek sám, kdo byl lepší a kdo tedy zaslouženě zvítězil.